Nuže, jsme u hradu Hardegg a zde se dá určitě krásně odpočinout. Kolem hradu jsou lavičky, a i když je hlavní brána zavřená, jistě je čím se kochat. Odpočiňte si naberte síly. Čeká nás totiž dost namáhavý úsek. Nikde není psáno, že jej musíte absolvovat. V každém případě je však možno sejít dolů jinudy, než jste přišli. Dejte se doprava, cesta je to volná i když vypadá na soukromou a uzavřenou. Není tomu tak. Vyjdete opět u řeky a u hospůdky a občerstvení. Jak jsem zmínil, když jsme zde byli my, nepotkali jsme za celou dobu ani nohu. Dokonce ani ve vesničce samotné se nic nehnulo. Jako by se tu zastavil čas a všichni někam odcestovali. Pro mne jako víceméně samotáře naprosto dokonalé. Tady bych chtěl bydlet. Ovšem kdo ví, jaké to tu je v sezóně.
Nuže, dejte se doleva, pokud tedy nepřejdete přes řeku a zpátky domů. Pokud ne tak se vracejte kousek přes vesnici. Půjdete jen chvilku a pak se dáte rovně po červené značce nebo modré značce. Je to jedno, obě jsou společné. Vy je opustíte až u značky zelené. Následuje výstup nahoru. Tento bohužel nelze doporučit méně zdatným turistům nebo těm, kteří mají zdravotní potíže. Když si však troufáte…
První vyhlídkové místo je asi v polovině výstupu. Je snadné jej minout, tak dávejte pozor. Poté se vracejte na zelenou značku a po ní pokračujte. To nejhorší již máte za sebou. Dojdete až na kopec Max-Plateau o výšce čtyři sta sedmnáct metrů a zde je rovněž vyhlídka pojmenovaná podle hradu a vesnice. Poseďte, kochejte se, nespěchejte, přemýšlejte. Když se posilníte pokračujte dále po zelené vlevo a na další křižovatce opustíte stezku Christaumsteig a půjdete k dalšímu rozcestníku, Kousek osud je další vyhlídka a nyní vás čeká rozhodování. Můžete pokračovat delší trasou, dalo by se říci pohodlnou, nebo tou krátkou bez turistického značení, která vás přivede přímo do vesnice. Je ovšem drobátko nebezpečná. Rozhodnutí je na vás.
