Ve velké většině případů a jak už tomu bývá, jedni nechápou druhé. Ti, kteří jsou aktivní a chtějí tak trávit i dovolenou nechápou ty, co chtějí jen a jen ležet někde u vody. Ano, třeba u moře, ale to není důležité. A ti, kteří se chtějí oddat sladkému nicnedělání zase nechápou ty, kteří se musí neustále někam hnát. Třeba někam do hor na skály, nebo kamkoli jinam.
Je jedno, který typ jste vy sám. Na svou dovolenou si nedejte sahat nikým, a je jedno, zda se váš typ odpočinku líbí těm druhým nebo ne.
Svým způsobem je krásně všude. Vyznavač hor by měl uznat, že i to moře má něco do sebe a také si tam zajet. Stejně jako ten druhý typ by si měl zkusit dovolenou v horách. Možná, že by oba radikálně změnili svůj názor. V každém případě je třeba dobré trávit dovolenou tak napůl. Třeba na horách s mírnou zátěží, tedy bez dřiny na skalách, ale jen s vycházkami na kratší túry. Já vím, pokud je někdo zvyklý horolézt, nebude to pro něj přijatelné. Ale chce to trpělivost a zkoušet.
Místo je pak další kapitolou. Někdo jezdí stále do jedné oblasti, jiný na přesně stejné místo a další touží po neustálé změně. Takže rok, co rok je někde jinde. Ti, kteří jezdí stále na jeden flek to mají jednoduché, nemusí nic hledat, nic plánovat. Všechno znají a jsou jistě spokojeni. Ti, kteří chtějí pokaždé jinam to mají horší. Musí neustále zařizovat bydlení, shánět jízdenky po čertech ďáblech, a také přemýšlet, co tam budou například jíst. S výběrem místa samotného si pak nemusí lámat hlavu. Stačí se podívat do peněženky, spočítat další náklady a na mapě udělat kruh. Do něj pak namátkou zabodnout prst a tam se pojede
Takže, jak lze vidět každá dovolená má to své kouzlo a jen naprostý blázen se o něj nechá připravit. No, ale když on je třeba nahodit břízolit, že jo. A ještě sundat tu střechu z té staré stodoly…
